Co vše zařídit před cestou
Svatojakubská pouť do Santiaga de Compostela je velmi populární pěší, ale i cyklistický trek a každým rokem na ní vyrazí tisíce lidí ze všech koutů světa. Můžete se na ní vydat od prahu vašich dveří nebo využít dopravního prostředku (což byl můj případ 🙂) a napojit se na jednu z mnoha značených tras křižujících Evropu. Cesta svatého Jakuba (Camino de Santiago) vede k jeho hrobu v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii a její význam býval dříve hlavně křesťanský. Dnes už tím hlavním smyslem projít si tuto pouť není pouze křesťanství, ale na cestě potkáváte lidi, kteří se rozhodli vyrazit na ní z různých osobních důvodů. Takovou jsem měla zkušenost i já a během cesty jsem se setkala se spoustou poutníků (peregrino) a poslechla si mnoho osobních příběhů. Na této cestě se totiž otevírají lidská srdce a všichni si tak nějak pomáhají. Tahle cesta není o tom, kolik ujdete kilometrů a za jak dlouho, ale je o zážitcích a zkušenosti jít si tu svou jedinečnou cestu. Je to cesta duchovní, při níž často vedete monology sami se sebou. To je to kouzlo, které vám každý delší pěší trek dá, možnost být sami se sebou a hlavně být sami sebou 🙂
Článků na toto téma již bylo sepsáno hodně a byly mi při mém plánování velkou inspirací. Pokusím se vám popsat, jak jsem se na cestu připravovala já. Samozřejmě velmi pečlivě, jako správná účetní, která má ráda všechno dobře zorganizované 🙂. První věc, kterou jsem si potřebovala rozhodnout, byl výběr trasy. To byl docela oříšek, protože značených, oficiálních tras existuje celkem hodně.
Nakonec jsem se, po dlouhých úvahách nad sklenkou výborného moravského vína 🙂, rozhodla pro trasu portugalskou. Oficiální trasa vede z Lisabonu, ale protože jsem neměla tolik času, rozhodla jsem se z Lisabonu (kde jsem strávila tři úžasné dny jeho poznáváním), popojet do Coimbry a svou pouť začít až tam. Z Porta si poté můžete vybrat, zda se vydáte cestou pobřežní nebo půjdete vnitrozemím (trasa je ale poměrně přeplněná poutníky). Protože miluji oceán a v Portugalsku je oceán opravdu divoký a krásný, vydala jsem se cestou pobřežní. Rozhodně jsem nelitovala a prožila na ní krásných a osvěžujících 6 dní.
Při mém plánování mi hodně pomohla tato kniha – byla mi na cestě dobrým rádcem (je sice v angličtině, ale najdete v ní všechno, co potřebujete):
Ubytování:
Jak už jsem zmínila výše, jsem vyloženě organizační typ a tak jsem nechtěla nechat nic náhodě a rozhodla jsem si zamluvit ubytování na celou cestu. Je mi jasné, že si mnozí z vás klepou na čelo 🙂, ale já nakonec byla ráda, že jsem měla zamluveno. Na cestu jsem vyrážela v září 2018 a občas se mi stalo, že nebylo volné místo a unavení poutníci museli jít hledat ubytování jinam. Já měla občas pocit, že už neujdu ani krok 🙂. Samozřejmě i bez toho se dalo obejít a místo bych vždy našla. Já jsem si namixovala ubytování v tzv. alberque (levné ubytování pro poutníky – většina z nich ale neposkytuje rezervace předem) s hostely, kde jsem občas měla pokoj i sama pro sebe. Ukázalo se to jako výborná volba 🙂, sice trošku dražší, ale stála za to!
Zde je moje putování (vícedenní přestávky jsem měla v Portu a ve Vigu) i s ubytováním které mohu po cestě vřele doporučit
Připojuji i výborné stránky, kde najdete kontakty na ubytování po celé Camino Portugués – klikni zde.
Výbava na cestu:
Stručně řečeno – co nejmenší 🙂. Vzhledem k tomu, že svůj batoh budete nosit celou cestu na zádech, je potřeba mít ho co nejlehčí. I když jsem si pročítala, co všechno sebou a snažila se vše minimalizovat, moc se mi to nepovedlo a batoh vážil 12 kilogramů. Nakonec jsem pár věcí nechala v Lisabonu a ulevilo se mi alespoň o kilo 🙂. Důležité je mít batoh kvalitní, který se vám bude dobře nosit a padne přesně na vaše záda. Já investovala do batohu Osprey Kyte 36 a neměnila bych. Nu a co do něj?
Záleží na tom, kdy jdete, protože na cestu můžete vyrazit v průběhu celého roku. Já šla v září a během celého měsíce bylo neskutečné horko a azurová obloha, což mnohdy nebylo ku prospěchu 🙂. V horku se chodí horko těžko. Není potřeba mít od každého druhu oblečení vícero kusů. Věřte mi, že se vám to nebude chtít všechno nosit na svých ubohých zádech. Všude je totiž možnost si věci přeprat.
Moje výbava:
– nepromokavá bunda a kalhoty (nesla, ale nevyužila ani jednou 🙂)
– trička,tílko, kraťasy
– sportovní šaty (ty jsem měla na večerní vycházky, abych taky mohla mezi lidi 🙂)
– spodní prádlo, ponožky (důležité, aby byly pohodlné do bot)
– klobouk (v tom hicu to byla nutnost)
– čelovka, selfie tyč, nabíječka na mobil, powerbanka (nakonec nebyla potřeba)
– z drogerie: vše v cestovním balení a hodil se i prášek a aviváž v tubě, cestovní rychleschnoucí ručník
– měsíčková mast, hodně náplastí (těch nebylo nikdy dost, ještě jsem musela po cestě přikupovat), mini kysličník, bepanthen a další drobnosti z lékárny
– spacák (občas jsem ho ráda využila), pláštěnka
– trekingové hole (neskutečně mi na cestě pomohly, hlavně v kopcích jsem se měla o co opřít 🙂)
Nejvíce důležité na cestě, jak jsem brzo zjistila, je mít dobrou obuv. Na portugalské cestě není potřeba mít speciální pohorky. Sice jsem investovala do kvalitní obuvy Keen a měla boty řádně vyšlápnuté, ale bohužel i tak jsem se nevyhnula trápení s puchýři. Takže jsem nejvíce trasy ušla v páskových sportovních sandálech (ještě, že jsem je s sebou měla). Pak jsem měla ještě žabky, do kterých jsem se po celodenním putování ráda po sprše přezula a obyčejné botasky. A hodil se mi i trénink před cestou, kdy jsem se snažila chodit alespoň 4krát v týdnu delší trasu. Tělo si na tu chůzi alespoň trošku zvyklo 🙂.
Cesta naplánovaná, výbava připravená, letenka koupená a teď už zbývá jen vyrazit vstříc novým zážitkům. Na letiště vyrážím plna očekávání, napětí, adrenalinu a zvědavosti dne 6.9.2018. Při zavírání mých domovních dveří zároveň zavírám i jednu kapitolu svého poklidného života 🙂. V dalších článcích vás provedu mou cestou, začínáme prohlídkou Lisabonu a pohádkové Sintry.
Buen Camino!
Více informací o Svatojakubské pouti můžete nalézt na těchto českých stránkách (doporučuji): klikni
Inspiraci na cestu jsem také čerpala od úžasných blogerek, kterým tímto děkuji za skvělé tipy:
blog Luckycesta.cz
blog nomadka.cz
Mohlo by se vám také líbit
2 komentáře
Včela medonosná
Vynikající !!! Krásný, hned bych vyrazila „vyletěla“, ale bohužel situace je taková jaká je, tak moc děkuji za návod, jak to nevzdat a vyrazit !!! Prošla jsem si to alespoň na mapě a užbse těším, že vyrazím !
Děkuji 🙂
Pája
Budu držet všechny pěsti, ať to vyjde a uvidíš, že na ten zážitek nikdy nezapomeneš :-).