Cesta začíná – Lisabon
Lisabon mě jedním slovem uchvátil a určitě bude místem, kam se budu chtít zase vrátit. Nádherná atmosféra křivolakých, romantických uliček, které ukrývají historické památky, překrásné výhledy, historické tramvaje projíždějící úzkými uličkami, tklivé a melancholické tóny tradiční folkové hudby zvané fado, úžasně vonící pastéis de nata (portugalské koláčky), výborné víno – no prostě to všechno je Lisabon (oficiální stránky města).
Já věnovala prozkoumávání Lisabonu dva dny a protože jsem před cestou chtěla být v kondici, prochodila jsem ho pěšky 🙂. Nicméně v Lisabonu můžete použít pro rychlejší přepravu metro, výtahy a krásné historické tramvaje, které vás provezou kopcovitým terénem a tak úzkými uličkami, až se vám na chvilku zatají dech (především tramvaj číslo 28 stojí za svezení) . Pěší turistika je v Lisabonu trošku náročnější, místní hojně využívají právě výtahy, lanovky a tramvaje, aby se přemístily mezi jednotlivými částmi města bez větší fyzické újmy 🙂.
Za pozornost stojí určitě návštěva historického výtahu spojeného s vyhlídkou Elevador de Santa Justa (krásné umělecké dílo), který se nachází v centru města a patří mezi velké turistické atrakce.
Moje další kroky mě zavedly ke Castelo de Sao Jorge (Hradu svatého Jiří, který býval dříve maurským opevněním). Jeho prohlídka stojí určitě za návštěvu. Můžete se procházet po hradbách a cimbuří a obdivovat překrásné výhledy, které vás ani trochu neomrzí 🙂. Pak už stačí se jen projít z kopce dolů historickou čtvrtí Alfama , kde na vás dýchne kouzlo historie, všudypřítomné visící prádlo z balkonů a úžasně zdobených domů tzv. azulejos (glazované keramické dlaždičky). A na cestu si hned u hradu můžete, jako já, dát ochutnávku portského vína nebo Ginjinhu (portugalský višňový likér) 🙂.
Při toulání se romantickými uličkami jsem narazila na úžasné výhledy a samozřejmě jsem se stavila v lisabonské katedrále Sé de Lisboa pro můj Credencial del Peregrino (průkaz poutníka), kam se zaznamenává průběh vaší cesty – razítka z ubytování, kostelů, hospůdek 🙂. Je to hezká památka a pokud budete chtít na konci cesty vystavit diplom o jejím absolvování, tento průkaz je určitě potřeba. Vyhlídky (tzv. miradouro) , které v Lisabonu stojí za vidění: Miradouro Sao Pedro del Alcantara, Santa Luzia, Miradouro da Graca, Miradouro do Chao de Loureiro a mnohé další. Lisabon je totiž vybudovaný na kopcích a tak o vyhlídky zde není nouze 🙂.
Za návštěvu stojí také největší lisabonské náměstí Praça do Comércio, které se nachází na břehu řeky Tejo. Mnohdy u řeky hraje hudba a při západu slunce je tam krásná atmosféra. Určitě si projděte promenádu kolem řeky, úžasný relax a můžete narazit i na veselé, neobvyklé sochy z písku 🙂. Já si po krásně stráveném dni poseděla u řeky, dala si zasloužené pivko a těšila se na další den 🙂
Další den jsem se vydala na průzkum okrajové části Lisabonu a tou byl Belém. Můžete se tam vydat tramvají z hlavního náměstí nebo si udělat asi hodinovou procházku kolem řeky Tejo. Dala jsem přednost procházce, protože počasí k ní přímo vybízelo. První mou zastávkou byl naprosto úchvatný Mosteiro do Jeronimos (Klášter Jeronymitů) z počátku 16. století, zapsaný na seznamu UNESCO, který právem patří k jedné z nejkrásnějších staveb v Lisabonu. Je to velmi populární turistická atrakce a tak jsem si musela vystát hodinu a půl dlouhou frontu na prohlídku tohoto gotického skvostu. Ale i když bylo asi 40 stupňů na slunci, nevzdala jsem to a v prostorách kláštera jsem strávila alespoň dvě hodiny. Nádherné a mystické místo. Zároveň jsem si koupila vstupenku pro mou další zastávku Torre del Belém. Nemusela jsem tak stát další frontu🙂.
Nezapomeňte se zastavit na kávu a legendární pastéis de nata v Casa Pastéis de Belém , kousek od kláštera. Nemůžete to minout, protože místo spolehlivě poznáte podle dlouze se táhnoucí fronty. Dělají tady totiž ty nejlepší pastéis de nata, jaké můžete ochutnat. Je to portugalský koláček, jehož základ tvoří listové těsto, které je plněné směsí připravené z mléka či smetany, vaječných žloutků, mouky, cukru, vanilkového extraktu a skořice. Neskutečná dobrota 🙂
Od kláštera se můžete vydat opět procházkou kolem řeky až k další historické památce jménem Torre del Belém (Belémská věž). Je také zapsaná na seznamu UNESCO a vznikla také na počátku 16. století. Majestátně se tyčící věž upozorňovala mořeplavce, že právě vplouvají do přístavu. Jsou z ní krásné výhledy na celé město a když budete mít štěstí, uvidíte i oceán.
Při cestě zpět jsem narazila kousek od hlavního náměstí na úžasné trhy a samozřejmě jsem musela něco ochutnat 🙂, to bych nebyla já. Je potřeba se posilnit na mou poslední zastávku, která dokonale završila mé dva dny strávené v tomto úžasném městě.
Mé poslední kroky směřovaly k modernímu obchodnímu centru Vasco de Gama, kam jsem se svezla metrem. Jedná se o opravdu úchvatné a moderní obchodní centrum. Když už tady budete, využijte možnost svézt se lanovkou (odkaz zde), je to úžasný zážitek. Navíc z lanovky můžete vidět nejdelší evropský most Vasco de Gama. Měří 17,2 km, má 6 jízdních pruhů a stavěl se celé 3 roky. Neskutečná stavba 🙂 a skvělý pocit, protože se právě nacházíte na samém okraji Evropy, pak už následuje jen Atlantik.
Lisabon, město mořeplavců, mě jednoduše vzalo vítr z plachet 🙂. Doufám, že se sem brzo vrátím a plna očekávání se těším na další den, kdy mou zastávkou bude pohádková Sintra.
Mohlo by se vám také líbit
Ostrovy Cíes – galicijský Karibik
Druhý úsek cesty – Porto až Vigo
